Letos jsem se na Benešovku opravdu těšil. Je to ovšem jen část skládačky, takže jsem se těšil i na jiné věci. Ten pocit, když se odjíždí od rozpracované jiné věci, na kterou se člověk těšil, je přesně tím co mě postihlo. Půl cesty jsem byl nervózní, pak ze mě všechno spadlo a já si konečně mohl vychutnat atmosféru noční soutěže. Celý příspěvek 
Dvojboje se nám letos nedaří. Nebo spíše nedaří se nám cokoli, co obsahuje požární útok. Za vším je třeba hledat zadek a náběrku. V této části to jde spíše od deseti k pěti. Poběžíme v nezvyklé sestavě, ale zadek nám zůstává. Bude to opět hop nebo trop. Celý příspěvek
60m překážek je doplňková disciplína MČR. Jinak než účastí na MČR se na ní nedostanete. Je to čest běžet na MČR. Proto zde běží úplně všichni. Běží i Ti co tuto disciplínu obvykle neběhají. Nejprve běží chlapci a po nich budou následovat dívky. Na DINky již běží málo kdo. Z našich řad jsem měl původně nahlášené tři závodníky s DINkami. Nakonec běžel jen jediný a navíc jen první pokus. Po třech dnech zátěže nabádám děvčata k opatrnosti. Chlapci jsou připraveni a běhají tuto trať pravidelně. Přesto, nikdo přímo na šedesátky netrénoval. Celý příspěvek
Do třetího dne vstupujeme se čtrnáctým místem. S našimi časy na štafetě 4×60 nemáme šanci ukázat jakýkoli vzdor ku čtrnáctému místu. Štafeta A umí zaběhnout čas 43. Možná se dokážeme se štěstím dostat na čas 42, ale nepředbíhejme. Kromě štafety 4x 60m nás čekají požární útoky. Ty jsou naším jediným žolíkem. Na druhou stranu, požární útok je vždy tak trochu sázkou do loterie. Pak už poběžíme jen 60m překážek.
Druhý den byl největší problém vzbudit tým. Vždyť včera běžela menší část týmu branný závod úplně poprvé. Tyto část byla v první hlídce, a i když tato hlídka zabloudila, nevedla si zas až tak špatně. Dnes nás čeká slavnostní nástup, přejímka materiálu, CTIF disciplíny a štafeta dvojic. Dnes to bude o rekordech družstva. I když oproti ostatním týmům jsou výsledky žalostné, všichni do závodu dali vše. Celý příspěvek 
Den první se neobešel bez slziček, ale tak už to chodí. Všechno je důležité a pro nás je nejdůležitější neskončit poslední. A i kdyby, nevadí, vždyť velkým úspěchem týmu je i to, že na MČR postoupil. Sem si to jedeme užít a dle toho to vypadá.
Nechci jet, bude to průšvih, říkal jsem každý den. Na kraji se s námi nikdo mazlit nebude. Pak přišla středa a já se rozhodl, že se pokusíme udělat to nejlepší, co můžeme. Po dlouhém období tvrdých tréninků nastalo období
klidu. Pokud nás nediskvalifikují, postoupíme. Nic horšího se nemůže stát. Vnitřně jsem se rozhodl pro druhou variantu. Děti chtějí, a i když částečně jenom „hubou“, alespoň něco pro to dělají. Nepamatuju například to, Celý příspěvek 
Dan to má jako vždy nahnuté, možná na kraj ani nepojede a Pája stále bojuje se svalovým zraněním. Chvíli to vypadá, že za Dana snad pojede Ondra, nakonec se však krajského kola zúčastní. To Pája nenechává nikoho na pochybách. Že by nejela? To by mohla zařídit
jen smrt. Zranění namísto toho aby ustupovalo, okresním kolem ještě trochu nabývá na intenzitě. Postup je tedy jasný. Zariskujeme a Pája poběží jen jeden pokus. Celý příspěvek 
Po letech se opět vracíme do Hosína vychutnat si požární útok. Kdysi jsme zde začínali. Pamatuju krásné skleněné poháry a superfinále ve velkém stylu. To vše je však v mlze a nová generace dětí toto již nezažila a tak nezbývá než vyrazit. Celý příspěvek 
Po včerejším vítězství jsou všichni znatelně unavenější. Jedeme s devítičlenným družstvem. Mám pocit, že by to mohlo fungovat. Ti, kteří jsou pro své ego schopni zbourat tým, s námi nejedou a tak se těším na náladu podobnou té ve Skutči, kde to neskutečně fungovalo. Celý příspěvek 