Třebonice – starší (1.část)

Do Třebonic se vždy těšíme. Úžasná atmosféra, vlídní lidé, skvělé občerstvení, výborná organizace, krásný areál přímo pro hasiče a komu by to nestačilo, pro toho je připraveno superfinále hoch vs. dívka. Jako každoročně jedeme s vidinou úspěšného závodu. Letos se nám ovšem zas až tolik nedařilo. Přesto se nám první místa nevyhnula.

Zde trochu nezvykle oproti jiným závodům začínají starší chlapci. Je to tak řekl bych lepší, vždyť po cestě jsou mladší více unaveny a které z dívek trvá převlečení do dresu a oblečení čísla kratší dobu než klukům. Z mého pohledu logické rozřazení závodů.

V kategorii starších chlapců nás representovali dva hoši. Fanda Dudlíček a Dan Klouček. Fanda presentuje zkušenost a jméno. Dan je naprostý nováček a po pár dnech tréninku si poprvé vyzkouší co se naučil. Franta obdržel startovní číslo 20, Dan pak 29.

Franta, ač zde již je možné použít půlspojky typu ROT, oba pokusy běžel na půlspojky typu DIN. Vše probíhalo skvěle. Nádherné překonání bariery, kde k dokonalosti již stačilo razantněji se odpíchnout, povedený sběr hadic a moc pěkná kladina. Na spojích DINek je Fanda lehce pomalejší, než by bylo třeba. Rozdělovač, který Fanda velmi dobře ovládá, zde zapojoval z boku. Pak následoval zběsilý útěk do cíle. Na trati po úpravě pravidel je do cíle o 5 metrů více prostoru, a tak zkušení závodníci nejprve vyběhnou, pak teprve zapojí proudnici a proběhnou cílem. Fanda to dělá zrovna tak. Jeho čas byl ovlivněn pouze zaváháním na spojích. 13,76 vteřin vůbec není špatný. V tuto chvíli ho zařadil na druhé místo. Druhý pokus začal Fanda tak nějak divně. Jako by mu nevyšel krok na barieru. Po sběru vše vypadalo dobře. Ale jeho pokusu scházela dynamika. Na kladině mu pak nevyšli kroky a seběh zvládla na dva kroky. Spoje tentokráte zvládl bez problémů včas, vždyť běžel pomaleji. Rozdělovač se mu opět nevyvedl a Fanda na něj nabíhal z boku. Náznak dynamického běhu měl Fanda až po zapojení proudnice. Jak by věděl, že lepší pokus po problémech na začátku již nemůže vytvořit. Čas 14,38 tomu ovšem neodpovídá. Fanda nakonec obsadil 3.-tí místo.

Dan je nováček. Má však velkou výhodu ve své výbušnosti. Nezkušenost ve spojích se časem nadře a jeho splašenost je třeba trochu zkrotit. Přesto Dan ukázal, že má na to, zařadit se brzy mezi špičkové závodníky. Na bariéře se již od počátku snaží překonávat správně. Zatím se sice ještě neodráží od bariery, ale to záhy přijde. U sběru hadic se dá říct jen wau. Dan nejen že nepřibrzdil, ale ještě zrychlil. Kladina je pro něj ještě překážka, kde lehce zpomalí. Navíc běh po ní stále zavání pádem, strach z ní ale rozhodně nemá. Na seběhu má díky své rychlosti pět metrů náskok oproti svému soupeři. Spoje Dana velmi zpomalí, a tak na rozdělovači. U něj Dan stráví dlouhé 4 vteřiny. Do cíle proudnici bez problémů stíhá. Dan zaběhl s časem 16,83. Znovu opakuji, pro Dana to byl vůbec první závod. Druhý pokus vypadal o poznání lépe. Dokonce to vypadalo, že si Dan hned v prvním závodě zaběhne nízkou patnáctku. Proudnice se ne a ne povést a pro Dana je cílová čára stále velmi blízko. Přesto že druhý pokus pro něj znamenal NP. Čas prvního pokusu ho nominoval na 9-té místo. Skvělý výkon.

Následovala kategorie starších žákyň. Zde nás representovala nadějná Dája Bartošová, zkušená Pája Nekolová, zamilovaná Livia Pernicová, bezkonkureční Lada Landová a na sobě makající Míša Vořechová.  Neměl bych zapomenout ani na spřátelený tým Dobřejic za které v běží Terka Faktorová a Natka Ošmerová

Dája je nadějnou hvězdičkou. Upovídaná, milá holka, která nezkazí žádnou legraci. Občas upovídaná tak, že by se mohla zakecat i při startu. Zde však na startu již stojí a pečlivě se připravuje. Chce se dostat mezi nejlepší, takže běží na plno. Po rozdělovač je vše perfektní. Do něj však příliš nalítne rozdělovač před ní utíká a točí se. Pak se to s ní již veze a ani na 17-ti metrech nestihne zapojit proudnici. Neplatný pokus v prvním kole je nepříjemný. Druhý pokus musí běžet na jistotu. Já mám ale pocit, že na jistotu, to Dája neumí. Přesto si tento pokus trochu rozebereme. Krásný přeskok i když zbytečně vysoký je pozůstatek loňského vyššího příčného břevna. Dája nezašlápne tak jak by měla, protože skočí o půl metru mimo osu hadic a pak provede divný úkrok. Zde je ztráta dobré tři desetiny. Do sběru hadic v podstatě spadne, což by nemuselo být na škodu, pokud by energii využila pro vyběhnutí z hadic. To jsou další dvě desetiny. S kladinou je to horší. První krok do záklonu pak v rámci toho, aby nevylétla tak vysoko šlápne na náběh podruhé. Celkem pěkná kladina i když narovnaná. Na seběhu šlápne příliš vysoko.  V tu chvíli již zapojuje spoje jako zkušená závodnice. Nemá však šanci stihnout to před dopadem na zem a ten je příliš z výšky. Díky náběhu ztratila dalších půl vteřiny. Navíc díky dopadu z výšky se jí rozhodí ruce. Spoje zapojuje s lokty od sebe a na prsou. Několikrát dokonce do půlspojek nabere číslo. Není tak divu, že spoje zapojí až těsně před rozdělovačem. Tady je ztráta minimální, protože i přes trable Dája běží. Znamená to pro ni nějaké dvě desetiny. Na to ovšem navazuje rozdělovač. Zde Dája strávila dlouhé 3 vteřiny. Lehké zaváhání na proudnici je jen pouhou desetinou navíc. Máme rozebraný běh, který má promrhaný čas v součtu 4,3 vteřiny. A kolik, že Dája zaběhla? Její čas měl hodnotu 16,88. Ne Dája nikdy ještě nezaběhla 12ku ba ani 13, ale je to v ní a pokud u tohoto sportu vydrží, jednou bude jistě běhat jako elitní závodnice. Já věřím, že tomu tak bude brzy. V Třebonicích se jí holt nedařilo. Dája obsadila 11-té místo.

To Pája má již nějaké třináctky za sebou. Má v pohybu více ladnosti a plynulosti, chybí ji však výbušnost. Na tomto tartanu jistě patří k medailovým favoritům. Na start jde v prvním pokusu s DINkami a druhý zkouší na ROTky. Je to u ní takový zavedený zvyk. Na ROTky si pomalu zvyká a věřím tomu, že zanedlouho již bude preferovat pouze ROT spojky. Pojďme se ale podívat na její pokus. Na přeskoku Pája jen trochu víc zvedne nohu a už je za břevnem. Uvítal bych lepší zašlápnutí, ale přesto Pája má přeskok solidní. Lehká nejistota na kladině se nepodepsala na jejím čase a seběh zvládla na výbornou. Spoje dělá přesně tak jak se má lokty u těla a půlspojky před sebou. Pája se však ne a ne trefit. Stihne to ještě poměrně včas. Pravou hadici však uchopila trochu nešikovně, a ještě 3m před rozdělovačem nemá pořádně chycenou půlspojku. Srovnání půlspojky v ruce Páje trvalo téměř dvě vteřiny. Přesto od rozdělovače odbíhá okolo 11té vteřiny. Jek je zvyklá okamžitě vyndává proudnici. Ta jí však projede mezi prsty a padá na tartan. Po odrazu od tartanu jí málem chytí. Nepovedlo se. Pája se pro ni musí vrátit, zapojit jí a doběhnout do cíle. Ještě s chybějící výbušností se čas rychle posouvá až na 17,21. Druhý pokus ve znamení půlspojek ROT se Páje nevyvedl. Spoje se jí rozpadaly a zapojovala je snad na 3x. Po proběhnutí cílem je dle nových pravidel jen 3m do konce hadic. Položit proudnici je nemožné, vždyť jí má na šňůrce a zabrzdit tak rychle by ohrozilo její čas. Výsledek na sebe nenechal čekat. Pájá proběhla cílem a rozdělovač vzala ssebou. Ten se po několika kotrmelcích odpojit. NP Páju dost zklamalo. Tento čas pro ni znamenal až 13-té místo.

Livka sice ztrácí na rychlosti, je však šikovná na ruce a dokáže tím kompenzovat své rychlostní limity. Umí zaběhnou za 14 vteřin. Běhá zatím výhradně na spojky DIN a navíc jako jedna z mála našich závodnic nestartuje z bloků. Zde se jí však také nedařilo. Pojďme si rozebrat její pokus. Po startu se svou soupeřkou neztrácí krok a za přeskokem, který již má o chloupek lepší než loni pěkně zašlápne. Sběr hadic po vzoru letadlo zvládá velmi dynamicky. Náběh nešel do záklonu, ale ani do skrčence na druhé noze. Na kladině běží narovnaná a dvakrát vyvažuje. Na její rychlost to však nemá vliv. Běží plynule a nezpomalí ani na spojích. Nestihne je však připojit až do rozdělovače. Za rozdělovačem soupeřka získává náskok dobré 2m. Livka však udělá nejprve 3 rychlé kroky a pak teprve začne zapojovat proudnici. Cílem probíhá v čase 16,17. V druhém pokusu Livka nesebrala jednu z hadic, a tak se pro ni vracela, posléze se jí nepovedl rozdělovač. Cílovou fotobuňku protnula až s časem 21,91. K dobru jí můžeme přičíst, že vždy dokončuje a snaží se až do cíle. Dokonce i ve chvíli kdy jí z cíle vyzvedne sanitka. Livii čas prvního kola stačil na 7-mé místo.

Míša sice běžela jako poslední z našich děvčat, přesto si dovolím přehodit jí s Ladou. Míša, ač není nějak extrémně rychlá, dokáže mnohé překvapit. To se jí povedlo prvním pokusem, proto si ho rozebereme. Je to její druhý nejlepší čas, ale to neznamená, že bylo všechno růžové. Spíše naopak, je spousta možností se zlepšovat. Prvním bodem je přeskok. Tam Míša spíše vypadá jako připravená na skok vysoký. Odráží se příliš blízko k příčnému břevnu a pak skáče nahoru. Dopad zhruba v 10° náklonu také nebude v pořádku. To nemluvím o rotaci. V každém případě Míša měla po přeskoku hadice o metr jinde. To je opravdu moc. Je třeba trénovat přeskok a sběr s vyběhnutím. Sběr hadic je celkem slušný. Běhá na letadlo, takže nemá problém. Na náběh šlápla 2x na kladinu 5x a na seběh opět 2x. Ne opravdu nešla, běžela, ale tak krátké krůčky ji zastaví. Spoje na výbornou, rozdělovač napoprvé, proudnice bez chyby a do cíle už běžela co to šlo. Ten začátek pro Míšu znamená 2,5 vteřiny. Na přeskoku má vteřinu a vteřinu a půl má na kladině. Míša zaběhla prvním pokusem 16,47. Pro nás sice úspěch, ale Míša se s tím nespokojí. Věřím tomu, že se ještě hodně zlepší. Druhý pokus měla Míša, až k rozdělovači, jako přes kopírák, jen na seběhu šlápla pouze jednou. Rozdělovač točila půlspojkou a než zapojila jí chvíli trvalo. Výsledný čas 19,26 se samozřejmě nepočítal. Mám velkou radost z toho, že Míše se začíná dařit, ale teď je třeba odbourat chyby. Například přeskok se dá trénovat i přes zimu. Míša obsadila krásné 10-té místo. Jistě to není náhoda. Věřím, že se ještě hodně zlepší.

Náš favorit byla Lada. Rozhodla se, že poběží pouze na spojky DIN. Má možnost běžet na ROTky, zde to však nebude. Příště již takovou šanci soupeřům jistě nenechá. Dle jejích slov, nepřijela vyhrát, ale užít si to. V prvním pokusu se jí však nepovedla kladina a Lada sice šlápla na seběhový můstek, ale na zem šla ještě před čárou. Za seběh se jí ještě zasekla hadice. Do cíle doběhla v čase 13,86. Předchozí událost však znamenala červený praporek a NP. Druhý pokus šla Lada evidentně na jistotu. Jistila jak spoje, tak rozdělovač a jen proudnici šla lehce na riziko. Čas 12,95 se nesl ve znamení vítězství. A na ladu čekalo superfinále. Superfinále o putovní pohár. Bojoval nejlepší hoch s kategorie starší proti naší Ladě. Klučina běžel na ROTky a Lada použila variantu DIN. Klučina měl v základním kole čas 12,90 a teoreticky dle dnešní soutěže, by měl mít proti Ladě navrch. Ten, kdo Ladu zná, mi dá za pravdu, že Lada se jen tak porazit nedá. A právě tento souboj si rozebereme. S příčným břevnem, které je podle nových pravidel pouhých 10m startu, se Lada vypořádala celkem rozumně. Je ale vidět, že není ještě úplně narovnaná. To ovšem není chyba, spíše vlastnost nových pravidel. Projevilo se to na zašlápnutí, které nebylo úplně dokonalé. Až do rozdělovače běžela Lada naprosto vyrovnaně se svým soupeřem. Ten ovšem zaváhal na spojích, takže rozdělovač rozhodl. Lada zvítězila s časem 12,65 a odvezla si obrovský putovní pohár.

Slíbil jsem ještě rozebrat spřátelený sbor Dobřejických a tak nejprve začnu Terkou. Terka s Natkou běhají i za naše SDH, takže potřebuju odbourat nějaké chyby. Terka má bohužel padající hadice. To se jí stalo osudné právě v prvním pokusu. Vím hadice až tolik nevadí a nepodepíše se to na výkonu až zas tolik. Jenže Terce se pak hadice dostaly pod seběh a bylo hotovo. Dál již vážnější problémy neměla, jenže čas 21,31 je opravdu špatný.  Druhý pokus vypadal o poznání lépe. Jen spoje se nepovedly na poprvé. Stalo se tak z důvodu přílišného rozhození hadic. Pravá hadice se jí chytla hrazení. Hrazení je minimálně 1,5 m od dráhy. V tu chvíli měla Terka již zuby spojů v sobě, jen nestihla otočit. Druhý pokus spojů se zadařil až u rozdělovače. Tam se jí navíc povedlo napojit hadici na rozdělovač pouze na jeden zub. To Terka opravila. Čas si v cíli sice vylepšila, ale nijak to nepomohlo. Čas 20,22 pro ni znamenal 24-té místo. Začal bych maličkostmi. Upravit, nebo vyměnit hadice. Zkrátit alespoň jeden kohout. Zvednout rozdělovač na 60mm a naučit se rozhazovat před sebe. Věřím, že již příští závody to bude lepší. To ale ukáží až další závody.

Natka je stejně jako Terka velice nadějná. Zde to navíc ukázala. V prvním kole měla sice NP, ale v druhém pak zaběhla moc hezký čas. Pojďme si to rozebrat. Přeskok ani sběr hadic jsem bohužel přes rozhodčí neviděl, ale kladinu ano. Ta byla sice úplně narovnaná a nejistá, přesto byla rychlá. Spoje na poslední chvíli a na rozdělovač pak závodník kouká z hora. Musí navíc zastavit. Natka se s tím poprala bravurně, přesto mám drobnost. U rozdělovače si neklekáme. Výbušnost a rychlost zapříčinila, že Natka byla v cíli v čase 15,38. Pro ní to je osobní rekord. Pro mě předzvěst mnohem lepších časů. Natka má bez problémů na to, zaběhnout nízkou 13ku. A není to o tom, až mi to jednou vyjde, je to o tom kolikrát to poběžím. Pro Natku to znamená 5-té místo.

Starší kategorii máme za sebou. Čekají nás mladší a přípravka, ale o tom až příště…

Odkaz na 2. část

Kompletní galerie

Příspěvek byl publikován v rubrice 60m překážek a jeho autorem je Vladimír Nejedlý. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: Vladimír Nejedlý

jako vedoucí mladých hasičů na plný úvazek. V čem jsem lepší než ostatní? Snažím se děti motivovat a ne na ně řvát. A věřte že i ten nejhorší člen týmu je třeba. Může se stát, že už zítra ukáže, co je v něm. Málo kdy dnes dostaneme hotové dítko. Začíná se téměř vždy od nuly. Zvedej nohy, běháme po špičkách. Talent sám nestačí. A mnohdy stačí tak málo, abych mohl říct "Tebe jsem nepředhonil ani před dvaceti kily".

Napsat komentář