Jarní obvodová soutěž – Strážkovice

Z podzimního kola máme solidní náskok šesti bodů na ostatní v našem obvodě. Jedeme postoupit to je jasné. Příprava byla solidní a tak věříme, že je vše tak jak má být. Na obvodě je to ještě jednoduché. O to jednodušší je to proto, že u nás postupují tři týmy. Dál už to taková legrace nebude. Teď se však již soustředíme na náš odjezd.

Dája jako obvykle zaspala a přichází pozdě. Máme dostatečný náskok na to, aby nám to nevadilo. Velká výprava se dala do pohybu s dvacetiminutovým zpožděním. Do Strážkovic nepřijíždíme mezi prvními, jak je naším zvykem, ale zhruba v polovině pole.

Přeparkuju tak abychom stáli blíže k trati, vedle Jumpera postavíme stan, vyndáme lavičky a přichází nástup. Dnes je to jiné. Úplně jiné, než ještě před pár dny. Tým sedí pohromadě, nikdo nikam necourá a všichni si velmi dobře uvědomují, že chyba by je stála postup. Včerejší trénink střelby za moc nestál a tak všichni jsou napjatí jako struny.

Na start branného závodu jdeme celá skupina. Skupinku neběžících vykážu mimo start a sám jdu s nimi na start, pořídím pár záběrů a zároveň odpočítávám start a rozdávám pokyny k rozcvičení. Poslední půlminutu ohlásí rozhodčí a já se připravuju k nafocení startu. Pak se z davu ozve Dájo. Dája se otočí a rozhodčí zavelí vpřed. To bylo fakt vtipný. Dája místo běhu kouká, kdo že jí volá. Pak si uvědomí, že má být na trati.

Oproti včerejší střelbě jsme si o dost polepšili. Včera kluci Jindrů nastříleli po čtyřech špalících z devíti, Fanda sundal dva a Dája jeden. Hrozně foukalo a já se bál aby to zde nebylo stejné. Tým sestřelil celkem 7 špalíků a do hodnocení zapsal prvních 8 trestných bodů.

Pokračovalo to špatným úvazem na proudnici, kam k hadici lodní nepatří. Na laně se pak trestalo sáhnutí si za značku v době, kdy měl závodník ještě nohy na zemi a mezi chyby patří i zdravověda a opačně uvázané cípy. To ještě nevíme, jak dopadla buzola. Je samozřejmě jisté, že v dětských myslích začal hlodat červíček. Jak to asi dopadne?

Útok udělejte na jistotu. Hlavně pozor na koš. Nerad bych se bál o postup. To radím dětem. Je však vidět, že chtějí nejlépe vyhrát. Každý však nejlépe jak umí. Pečlivá příprava základny. Pak se nastartuje mašina. Aby byla nervozita ještě větší, spadne koš. Zavolám Míšu a ta si jej znovu připraví.

Pak již zazní startovní výstřel. Matěj byl trochu v předstihu a být já startér, vrátím tým na start. V okamžik výstřelu se však pohyboval zpět do základní pozice. Díky tomu to vypadalo, jako když zaspal na startu. Na základnu dobíhá první Andělka, za ní pak ostatní.  O páté vteřině se pečlivě natočený koš na savici noří do vody. Proudaři jsou pět metrů od základny. I Andělka táhne svůj rozdělovač. Matěj nesebral klubíčko. To je velká chyba, protože to hraje velkou roli v tom, zda bude na čáře. O sedmé vteřině Míša s Májou spojí savice. Ozve se mohutné VODÁÁÁÁ. Mašina zahuláká v otáčkách. Běží osmá vteřina, když se voda dere ven z mašiny. Přesně na hranici desáté vteřiny Pepa zavírá kohout a pouští vodu do béček. Dája je již připravená na místě. Andělce schází jen dva kroky k požadované pozici. Adélka pouští své klubíčko a k čáře jí zbývá jen sedm metrů. Matěj je sice o kousek pozadu, ale zato má již spojenou proudnici. O jedenáctou vteřinu Dája krotí divokého hada. Andělka skáče jako kamzík, jak jí hadice tahá do leva. Hadice létají ve dvou metrech. Matěj je sice téměř u čáry, ale stále ještě nesedí. Díky tomu, že nesebral klubíčko ho hadice tahá zpět a bokem. Dvanáctá vteřina je pro Adélku jistotou. Už dávno sedí a má zamířeno. Matěj se snaží se posadit. Bude stříkat z boku. Zatímco Adélka svůj terč sestřelí v čase 14,8 Matěj krotí svou hadici. Pepa mu hodně pomůže tím, že ubere plyn. Matěj se srovná a konečně sestříkne i pravý terč. Výsledný čas 17:32 je nejlepším čase dne.

Starší dětský tým je jak na trní. Bude to stačit? Všechny uklidňuji. Je to naprosto jasné. Vyhráli jsme obvod. Věří tomu však až na nástupu. Vítězství s 10-ti body. Druzí za námi mají více než 2x tolik. Ano tak by to mělo být. Okres však bude jiný mazec a tak je třeba si náskok opravdu vybudovat. Z našeho obvodu tak kromě nás postupují též Chrášťany a třetí Neznašov. Ten však odmítl účast, stejně jako Kostelec a Hrdějovice. Třetí postupující jsou tedy ze Zlivi. Ostatně ve výsledcích nevypají vůbec špatně. Kromě pokažených štafet 4x60m a 400m CTIF mají velmi dobré výsledky. Například branný závod se jim velmi povedl.

To my musíme zapracovat zejména na ZPV. Díky tomu, že víme kde nám dělají starší žáci chyby, půjde to snadno a s kouskem štěstí zase všem ukážeme, že Bukovsko umí.

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Plamen, Soutěže se štítky , , a jeho autorem je Vladimír Nejedlý. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: Vladimír Nejedlý

jako vedoucí mladých hasičů na plný úvazek. V čem jsem lepší než ostatní? Snažím se děti motivovat a ne na ně řvát. A věřte že i ten nejhorší člen týmu je třeba. Může se stát, že už zítra ukáže, co je v něm. Málo kdy dnes dostaneme hotové dítko. Začíná se téměř vždy od nuly. Zvedej nohy, běháme po špičkách. Talent sám nestačí. A mnohdy stačí tak málo, abych mohl říct "Tebe jsem nepředhonil ani před dvaceti kily".

Napsat komentář