Hřibojedy -100m překážek

Mě časné vstávání nedělá dobře, ale ty stovky chceme odběhnout. Co naplat, vstává se ve čtyři. Naloženo máme a tak jediným problémem je uvolněný úchyt na opasek u Lady proudnice. Poslední soutěže je vše jak na houpačce, jednou super jednou špatně. Mám pocit, že zde by to mohlo vyjít, ale kdo ví. Loni jsme zůstávali i na 60m překážek a odváželi jsme čtyři dorty.

Ranní vstávání nedělá dobře též Barušce, která zaspala. Ubrala nám tím 15 minut z půlhodinové reservy. To už ale vyrážíme. Nejedeme po dálnici, i když by to bylo rychlejší. Bojím se ucpané Prahy . Cesta na Humpolec mi přijde logičtější. Od poslední cesty se ovšem něco změnilo. Silničáři začali s opravami. Semaforů po cestě napočítám šest. Na všech stojíme na červené minimálně 5 minut. Čas se nám rychle krátí. Když už vím, že to nestihnem, volám Haničce, aby ohlásila náš pozdní příjezd. Když přijíždíme, jsme již zapresentovaní. V tu dobu je ovšem parkoviště plné k prasknutí a rychle vykládáme a já jedu zaparkovat.

Ranní káva na mě čekala v hrnečku tak jak to mám rád. Od loňska si mě místní pamatují. Dostanu velikánský hrnek a do konce závodů stihnu ještě jeden. Vřelý přístup zdejších lidí je znát na každém kroku. Mám to tu rád a celkem mě mrzí, že už v jedenáct valíme na další soutěž.

První z našich běží Filip. Má problém s překonáním bariery. Přesto nakonec přeleze a zaběhne si čas se kterým není spokojen ani on. 32,04 v druhém pokusu ovšem nepřekoná. Na začátku zmíněná proudnice již nedrží vůbec a tak Fifin svůj druhý pokus vzdává u bariery.Čas prvního kola pro něj znamená 34. místo. Tvrdí že bude poslední, ale to se nestalo.

Po něm běží Kuba. Koudy se každým závodem zlepšuje a je tomu i tady. Prvním pokusem zvedá svůj osobní rekord na 22,07 v druhém pokusu ještě vylepšuje na 21,75. Běží celkem pěkně, jen jako obvykle kladina mu nejde. Přesto všechno Koudy dnes zaběhl nejlepší čas našich dorostenců. Skončil na 15. místě. Je na místě napsat, že zde je v hodnocení smíchán mladší dorost se středním. Při rozdělení by byl nejspíše na bedně.

Cumel co by náš top závodník tentokráte nezazářil a spálil oba rozdělovače. První pokus vypustil a v druhém zaběhl 26,59 což ho zařadilo na 20. místo. Vytknu, že mě mrzelo, že první pokus nedokončil, protože mohl urvat alespoň nějaké body. Navíc Ti mladší pak okoukávají mórysy svých vzorů. Pro příště každou stovku dokončujeme!

Po krátké přestávce se na řadu dostala děvčata. Verča otejpovaná doslova od hlavy až k patě si doběhla pro své 23. místo časem druhého pokusu 22,53. V prvním se zdržela na rozdělovači a čas 23,39 se jí odmazal. Přesto verunku obdivuju, zablokovaný krk, jí umožnoval pohyb pouze do stran. Achylovky ještě nejsou stoprocentní, kotník z minula se taky srovnává jen zvolna a do toho se ještě přidalo zápěstí. Olepená tejpovačkou tak, že to působilo spíš jako rozmar se přiblížila svému loňskému maximu. Do loňského maxima jí zbývalo pouhých 5 setin. Až bude v cajku začnou padat osobáky, jako o život. 😉

Ladě se její první pokus nepovedl. Měl jsem pocit, že není ve své kůži. Lada přesto dokončila s časem přes 21 vteřin. V druhém pokusu jistila, tak aby alespoň jeden pokus byl rozumný. Čas 19,89 tomu odpovídá. Vyšlo z toho 2. místo. Lada začíná být zkušenou závodnicí a i zde to bylo znát.

Pavlínka se začíná vyběhávat, její  rozdělovače navzdory první sezoně se dají jen chválit. Rozdělovač jen jakoby mimochodem. Na starší kamarádky sice ještě ztrácí, ale dva osobní rekordy oproti loňsku kde běžela mimo závod jsou devizou do budoucna. V prvním pokusu 23,01 a ve druhém pak 22,85 jsou toho důkazem. 18. místo není vůbec špatné.

To Barča je zkušená závodnice. V prvním kole zaběhla 19,11. Pro ní je to slabý výkon. V druhém pokusu se jí nedařilo a čas 22,34 je podprůměrný. Barča přesto dokončuje tak jak je třeba. Zde ovšem čas 19,11 stačil na 2. místo a tak i ona byla alespoň trochu spokojená. Tyto závody měla původně vynechat, takhle bere body a snad i další zkušenosti.

To už je ale vyhlášení, rychlé rozloučení a my pádíme dál. Když to shrnu, není to tak špatné. 4 osobní rekordy a dve medailové pozice.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice 100m překážek, Soutěže a jeho autorem je Vladimír Nejedlý. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: Vladimír Nejedlý

jako vedoucí mladých hasičů na plný úvazek. V čem jsem lepší než ostatní? Snažím se děti motivovat a ne na ně řvát. A věřte že i ten nejhorší člen týmu je třeba. Může se stát, že už zítra ukáže, co je v něm. Málo kdy dnes dostaneme hotové dítko. Začíná se téměř vždy od nuly. Zvedej nohy, běháme po špičkách. Talent sám nestačí. A mnohdy stačí tak málo, abych mohl říct "Tebe jsem nepředhonil ani před dvaceti kily".

Napsat komentář