STIMAX – Ústí nad Labem (III)

Pojedeme na další STIMAX, kdo pojede? Zvedla se lavina rukou. Dokonce tolik, že někoho musíme nechat doma. Toho „černého Petra“ si vytáhla Míša. Ráno jsme připraveni před hasičárnou a výjimečně na nikoho nečekáme, je nás dokonce o jednoho víc. Nemůžeme se dopočítat. Je tu někdo navíc. Ten navíc je Štěpán. Tato zvláštní situace se stala snad úplně poprvé. Jede nás opravdu hodně. 12 závodnic a závodníků obsazuje sedm z osmi vyhlášených kategorií. Šedesátky a stovky mají u nás velkou oblibu.

Andělka má svou premiéru z Žatce již za sebou a tak se chce pokusit ještě o kousek vylepšit své maximum a umístění. V prvním pokuse se jí nedaří a dokončí s časem 23,68, ale hned v druhém ukáže, jak že se to má běhat. Její čas 20,63 je jejím novým osobním rekordem. Andělka si doběhla pro krásné 6-té místo. V konkurenci 26 mladších žákyň je to úctyhodný výkon. Obzvlášť když víte, že Andělka má za sebou jen 3 závody šedesátek. Andělka je ovšem ctižádostivá a šesté místo je zde něco jako bramborová medaile. Ocenění dostává prvních 5 míst.

Pepa i Matěj jsou na vůbec svých prvních šedesátkách. Není tedy divu, že občas udělají nějakou tu chybu. Zde se vše jak se zdá povedlo a kluci si samozřejmě udělali své první osobní rekordy. Pepa je jak se zdá sice šikovnější, nicméně chyby ho mohou stát pěkné umístění. Zde se to sice nepotvrdilo, ale příště již to tak být nemusí. V prvním kole zaběhl s časem 20,31 což je velmi pěkné. V druhém kole se mu povedlo se téměř tento čas dorovnat a 20,40 by mohlo ukazovat na budoucí kvalitu závodníka. Jen je potřeba zapracovat na té pečlivosti. Momentálně si Pepa doběhl pro oceněné 5-té místo.

Matěj je neméně dobrý. Jen měl v prvním kole maličko větší smůlu. Nepovedlo se mu sebrat hadice napoprvé a musel se vracet. Potom zapojil špatnou půlspojku do rozdělovače a nedařilo se mu pak připojit proudnici. Přeci jen tato půlspojka do proudnice nepatří. Nakonec vše dokončil s jednoznačně platným časem 25,94. Druhým pokusem však téměř doběhl bráchu. Matěj je pečlivější, proto není obava o platnost pokusu. Čas druhého kola měl hodnotu 20,63. Pro Matěje to znamenalo 7-mé místo.

Verunka umí ohrozit špičkové závodníky. Zde však nebyla ve své kůži. Na jindy pěkné kladině hledala rovnováhu. Po rozhozu pak dopadala velmi nejistě a spoje začala řešit až o pár kroků déle než je třeba. Díky tomu jí nezbylo dostatek času na zapojení rozdělovače. Nepřeběhla ho, ale ani nezapojila napoprvé, ba ani napodruhé. Do rozdělovače vedla svůj rozběh. Od rozdělovače však odbíhá jako třetí. Čas 16,46 se jí jistě nelíbil a tak v druhém pokusu běží o něco lépe. Přesto spoj opět nemá a čas nažene až na pěkném zapojení proudnice. Čas 16,17 je pro ní zklamáním. Pomýšlela totiž o dost výše než na pouhé 12-té místo.

To Livka se velmi snažila o překonání svého maxima. Velmi slibně rozběhnutý pokus však zhatila ztráta proudnice. Livka pak jen dokončila pokus za 25,31. Druhým pokusem vše napravila a dokázala svůj osobní rekord přiblížit zase o kousek blíže k magické patnáctce na začátku čísla. 16,20 je prozatím její maximum a než se naučí opravdu přeskočit příčné břevno, bude snižovat jen velmi těžko. Na Livku připadlo krásné 14-té místo.

Cholik ani 60m překážek a už vůbecv ne 100m překážek v oblibě nemá. Má však z prvního kola STIMAXu nějaké ty bodíky a tak se rozhodl, že 60m překážek zaběhne i zde. V prvním pokusu, ne sice dokonale, ale pěkně čistě zaběhl 14,33. V druhém pokusu se mu nepovedl napoprvé ani rozdělovač, ani spoj. Výsledný čas 16,71 je vzhledem k okolnostem velmi pěkný. Čas z prvního pokusu stačil na 2-hé místo.

Dráhy se přestavěly na 100m překážek nejspíše přímo pro Ladu. Lada nejen že vede STIMAX a další seriály v republice, zde si též zaběhla svůj nový osobní rekord. V prvním kole jsem jí málem nestihl dát rozdělovač. Běžel jsem s ním totiž na místo kde byl rozdělovač u šedesátek. Svůj omyl jsem však stihl napravit. Že Lada svůj první pokus běžela na jistotu poznám pouze podle času. Vizuálně to vypadá stejně. Stejně bouchnutej rozdělovač, stejně přeskočená bariéra. Jen čas přes 19 vteřin. První pokus měl hodnotu 19,27. Druhý pokus se nelišil, jen čas 18,68 naznačoval, že je něco jinak. Nový osobní rekord jen jakoby mimochodem jí zajistil 1-ní místo.

Barča se s Ladou na STIMAXu soupeří. Kategorie dorostenek zde obsahuje jak mladší tak střední kategorii, stejně tak kategorie starší je sloučená s kategorií ženy. Protože Barča je teoreticky o dost dál, měla by vyhrát, Lada ale vede. Možná to způsobilo Barčino selhání na trati. Rozdělovač v prvním pokusu zapojovala 4 vteřiny. Občas se nezadaří to chápu, ale v prvním pokusu to zabalit a frajersky si jen doklusat do cíle? Cesta do cíle jí trvala víc jak 6 vteřin. Vypustit v prvním pokusu se však nevyplácí. Barča zaběhla nádherný čas 23,82. Jenže rozdíl mezi sedmým a druhým místem je  2,33 vteřiny. V druhém pokusu nesebrala hadice, pak se roztaženou hadicí chytla za náběh a aby toho nebylo málo, ani střílený rozdělovač jí nevyšel. Jednoznačné NP a z vlastní namyšlenosti 7-mé místo.

Sáře první pokus až na rozdělovač vyšel. U něj se jen na malou chvíli zdržela. To zdržení bylo rozdílem mezi osobním rekordem a pěkným během. Pro Sáru je čas 20,78 celkem rozumný, ale přesto, ta devatenáctka je tak blízko. Tak přesně to si Sára jistě říkala po prvním pokusu. Druhý tedy napálila co to šlo. Hned za přeskokem jí ovšem vylétla proudnice. Kolena od proudnice bolí, ale při náběhu na hladinu dostala do kotníku. Sára běží dál a vše zvládá jako by to ani nebolelo. Druhý zásah do kotníku přichází u rozdělovače. Od rozdělovače je vidět jak Sára již v běhu pokulhává. Čas 22,07 je malé vítězství nad hmotou, i když velmi bolestivé. Sáru jsem odvedl ke zdravotníkům, kde jí kotník alespoň zastříkali chladivým sprejem. Čas prvního kola jí stačil na krásné 2-hé místo.

V kategorii dorostu startoval z našich první Fifin. Rozhodl se pro 100m překážek a každým pokusem se lepší. Největší problémy mu dělá bariera, ale každým závodem se zlepšuje. Zde v Ústí se mu povedlo opět udělat si osobní rekord. Není to bůh ví co, ale vteřinka dolů se cení. Jeho první pokus měl hodnotu 25,36, druhý pak 25,56. I když skončil až na 12-tém místě měl obrovskou radost. Je znát, že vítězství nad sebou je cennější než všechny medaile. Zvláštností je na něm to, že v kolektivních hrách, jako je požární útok v týmu často vítězí, ale nebaví ho tak jako například 100m překážek.

Pak už se na startu do bloků nasoukal Cumel. Přijel si potvrdit své kvality a v prvním pokusu ukázal, že umí. Čas 18,25 z prvního kola bohatě stačil na 1-ní místo, v druhém kole se mu už tak dobře nedařilo. U pasu kolébala proudnice a zpomalila ho na 19,26.

Koudy běžel jako poslední z našich. Přes bariéru už je znát malý náznak odrazu, na kladině to bylo jako vždy na hraně, dokonce málem spadl. Vedení rozběhu ovšem nepustil. Chvílemi to vypadalo, jako že chce se soupeřem běžet až do cíle bok po boku, na trojáku však získal náskok 3 metrů a ten již do cíle nepustil. Zapsal si čas 21,25 a nastoupil do druhého pokusu s ledovým klidem. Jeho příšerně nejistá kladina se opakovala. Tentokrát ovšem zpomalil. Na rozdělovač dobíhá jako druhý a do cíle běží s kolegou velmi synchronizovaně. Tento rozběh vyhrál o pouhou jednu setinu s časem 22,10. Čas prvního kola mu vynesl krásné 5-té místo. Zde je páté místo oceněné a tak si domů odváží i nějaký ten suvenýr.

Krásné závody máme za sebou, dobré počasí se chvílemi trochu kazí. Nám však dobrou náladu neubere, to protože štěstí přeje připraveným a proti dešti máme stan, za který je nutno poděkovat firmě Agrozet. Na dalším kole určitě opět ukážeme, jak se to běhá u nás.

Příspěvek byl publikován v rubrice 100m překážek, 60m překážek a jeho autorem je Vladimír Nejedlý. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: Vladimír Nejedlý

jako vedoucí mladých hasičů na plný úvazek. V čem jsem lepší než ostatní? Snažím se děti motivovat a ne na ně řvát. A věřte že i ten nejhorší člen týmu je třeba. Může se stát, že už zítra ukáže, co je v něm. Málo kdy dnes dostaneme hotové dítko. Začíná se téměř vždy od nuly. Zvedej nohy, běháme po špičkách. Talent sám nestačí. A mnohdy stačí tak málo, abych mohl říct "Tebe jsem nepředhonil ani před dvaceti kily".

Napsat komentář