STIMAX Krupka – aneb všechno naruby (V)

Závěrečný závod STIMAX poháru se konal na stadionu v Krupce. Musím uznat, že tyto závody mají jedno obrovské plus. Tím plusem jsou organizátoři. Klobouk dolů před nimi, protože udělat závody na největších stadionech v Ústeckém kraji to se hned tak nevidí. K tomu samozřejmě patří poklona sponzorům. Děti zde neplatí startovné a navíc dostanou tričko. Ceny za které by se nemuselo stydět ani MČR a vlídní lidé. Dost bylo chvály a teď již k samotným závodům, na které jsem se moc těšil.

Po příjezdu, pravda maličko jsme bloudili díky opravě místních komunikací, nás velmi překvapilo množství nových mašin Tohatsu včetně výbavy. U každého cedulka s jednotlivým SDH. To jsou ale mašiny předávané Ústeckým krajem jednotlivým jednotkám. Bylo by krásné, kdyby se něco takového stalo i u nás.

V Krupce se tentokrát startovalo ještě před nástupem a to právě z důvodu pozdějšího

příjezdu hejtmana Ústeckého kraje. Na start jako první vyrazila Andělka. Byl jsem přesvědčen, že ukáže jak se u nás běhá. I Andělak byla nabuzená z minulého týdne, kdy si zaběhla nízkou devatenáctku. Té se však v prvním kole nepovedlo hned překonat příčné břevno a rozdělovač cvakala na několik pokusů. V prvním kole pak zaběhla čas 21,13. To se jí samozřejmě vůbec nelíbilo. V  druhém pokusu vše napravila až proudnici, kvůli které musela přibrzdit do cíle a stihla jí jen tak tak. Její čas 19,52 stačil na krásné páté místo. Tento čas je jen 2 desetiny nad jejím osobním rekordem a tak i součet ostatních STIMAXů jí přinesl krásné celkové 6-té místo.

Livka byla odhodlaná se zlepšit. Potom co se naučila přeskok, piluje ho každý trénink a co víc, daří se jí zlepšovat se. V prvním pokuse si sáhla pro nový osobní rekord. 15,07 je skok o více jak půl vteřiny. V druhém pokusu byla odhodlaná zaběhnout konečně čtrnáctkový čas. To se jí ovšem nepovedlo a mírně si pohoršila na 15,25, nicméně i tento čas by býval jejím osobním rekordem. Jen tak dál. Páté místo z této soutěže je určitě velkým úspěchem a ještě větším je celkové 7-mé místo.

Cholik včera na tréninku makal tak, že Verča povídala „Pomoc, někdo mi vyměnil kluka.“ Cholik se ale rozhodl, že dnešní závod vyhraje. Jeho styl běhu mi připoměl MČR 2013, kdy tehdy ještě za starší žáky běžel Koky. Velmi rozházený styl, který je třeba ještě učesat, přesto

se skvělým časem. Cholik zaběhl v prvním pokusu svůj nový osobní rekord 13,70. V druhém si ještě jednou vylepšil osobák na 13,34 a vyhrál o dvě desetiny. Medaile za první místo mu pomohla k celkové 2-hé pozici a jak jsem psal na začátku o mašinách a hadicích, tak i zde stály ceny za to. Cholik vyhrál krásnou novou helmu. Gratuluju.

Ladu už vlastně nikdo nemohl předběhnout. První místo měla jisté. Leda že by Barča zaběhla nízkou sedmnáctku. Ne že by to Barča neuměla, ale poslední dobou nemá natrénováno a je to vidět. Nicméně zpátky k Ladě. Lada nedala ani v jednom pokusu rozdělovač. V prvním se jí povedlo dosáhnout času 21,62 a v druhém pak 20,62. To stačilo na druhé místo v závodě. Celkové 1-ní místo už jí zůstalo. Čekala na ní fungl nová sada hadic na 100m překážek. A protože už jednu má, věnovala jí Cholikovi.

Po Ladě se na start dostavila Barča“. V prvním pokusu to vypadalo, že to zabalí. Šlápla si na hadici a pak netrefila rozdělovač. Když se konečně

rozmyslela, že pokus dokončí na časomíře se ukázal čas 27,42. V druhém pokusu jí to již vyšlo a zaběhla 19,11. To pro Barču znamenalo první místo v závodě a 2-hé místo v celkovém hodnocení. I ona získala novou helmu.

Cumel včera na tréninku vzpomínal na běhání s DINkami a opravdu mu to šlo. Dnes by jistě zaběhl nízkou jedenáctku, ale již je mimo věkový limit. Na Rotky se běhá jinak. I on si to dnes zkusil. Ani jeden rozdělovač nedal napoprvé. V prvním kole zaběhl 23,35. V druhém pak 20,03. Tento čas stačil na čtvrté místo. Tím se dostal na celkové 2-hé místo.

Fifin běhá pro radost a je to vidět na každém kroku. Včera dřel bariéru. Bylo

to vidět. Je třeba vylepšit ale i kladinu a sběr hadic. Věřím tomu, že se příště opět zlepší. V prvním pokusu se mu nedařilo. Zejména rozdělovač byl problematickej a tak Fifin zaběhl svůj standardní čas 27,08. V druhém kole běžel v mezích svých možností a zaběhl čas 24,41. To je momentálně jeho nový osobní rekord. Ten stačil na desáté místo v závodě. V celkovém hodnocení se propadl ze sedmého na shodné s dnešním závodem, 10-té místo.

Favoriti nám dnes zaváhali, ale soukmenovci je zdatně dotahují a to je velmi dobře. Jen je to tak trochu naruby, ale to jsem psal už v nadpisu. A zítra? zítra nás čekají další závody. Tentokráte to bude pouze 60m překážek a že těch želízek v ohni máme …

Příspěvek byl publikován v rubrice 100m překážek, 60m překážek, Soutěže a jeho autorem je Vladimír Nejedlý. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Autor: Vladimír Nejedlý

jako vedoucí mladých hasičů na plný úvazek. V čem jsem lepší než ostatní? Snažím se děti motivovat a ne na ně řvát. A věřte že i ten nejhorší člen týmu je třeba. Může se stát, že už zítra ukáže, co je v něm. Málo kdy dnes dostaneme hotové dítko. Začíná se téměř vždy od nuly. Zvedej nohy, běháme po špičkách. Talent sám nestačí. A mnohdy stačí tak málo, abych mohl říct "Tebe jsem nepředhonil ani před dvaceti kily".

Napsat komentář